Rialto

března roku 421 v den Zvěstování Páně – Zvěstování Panny Marie u ústí Prealto byla osídlena skupina ostrovů v laguně a byl položen základní kámen kostela Svatého Jakuba – San Giacometto. Letos tedy budou Benátky slavit 1600 let od svého vzniku.

Legendární datum, jímž se podle starých kronik datuje počátek civilizace a poté města z něhož se stala mořská velmoc, nejdůležitější obchodní centrum Evropy, jeden z divů světa který vyrostl z vod a svým bohatstvím ohromoval a doposud okouzluje návštěvníky.

„Non orat, non seminat, non vendemiat“ – neorají, nesejí,nesklízejí. To platilo o osídlencích v laguně. A z čeho tedy žili? Obchodovali a to velice úspěšně. V počátku se solí a ta od vždy byla nad zlato.Na jednom z ostrovů, Rivoalto (vysoký břeh nebo podle jiných pramenů hluboké řečiště) se na pravém břehu kanálu Rivoalto – Rialto objevily první sklady,urbanizace pokračovala in levém břehu a osa kanálu Canal Grande doposud definuje topografii města.

Jacopo de Barbari 1500, Detail dřevorytu, Museo Correr

Brzy benátské lodě začaly brázdit celé Středomoří a Rialto se stalo křižovatkou mezi Evropou a Orientem, kde panoval bábel jazyků a trh Rialto se stal synonymem luxusu, který lákal kupce z celé Evropy.

Pepř používali již staří Římané a díky Benátčanům se od 9.století rozšířil po Evropě a na pultech stánků zavoněl zázvor, šafrán, skořice, hřebíček, muškátový květ z Afriky a Arábie a přístavů Alexandrie a Konstantinopole. Z Arábie a Kypru vzácný a drahý cukr se prodával v lékárnách.

Na levém břehu vykládali kovy a uhlí

pravý břeh, „Riva del Vin“ byl zajímavější. Tam se hromadily sudy vína – z řeckých ostrovů zlatožlutý sladký malvaz Malvazia, z pevniny perlivé Marzemino.

M. Marieschi 1740, Most Rialto od Riva del Vin, Eremitage Petrohrad

Sklady byly plné balíků hedvábí, aksamitu, damašku, atlasu. V podloubí „Ruga degli Oresi“ zlatníci nabízeli drahokamy, perly a rafinované šperky ze zlata a stříbra.

Na Náměstí Sv. Jakuba obchodovali nejbohatší kupci a patricijové a v rukou šlechty byly první banky a směnárny.

Jan Grevembroch, Benátský kupec, Museo Correr

Jan Grevembroch, Benátský bankéř, Museo Correr

Ze sloupu naproti kostelu se vyhlašovaly zákony a na zloděje a nepoctivé obchodníky čekal pranýř.

Ruch minulosti dnes většinou na Rialtu připomínají jen názvy uliček a nábřeží, ale v „Erbaria“ jsou stánky stále ještě plné ovoce a zeleniny a zní tu benátština